V prvním článku jsme se vydali za samotnou pevností Srebrna Góra, její historií a možností zde strávit noc v netradičním hostelu přímo uvnitř opevnění. Tentokrát zůstaneme na stejném místě, ale podíváme se za její hradby. Okolí pevnosti totiž nabízí několik možností, jak návštěvu spojit s krátkým výletem, poznáváním okolní krajiny nebo s místy, která připomínají její širší vojenskou a technickou historii.
první článek si můžete připomenout na tomto odkazu
Nechceme přitom vyrážet někam daleko. Pevnost zůstává naší základnou a výchozím bodem. Jednotlivé výlety proto začínají přímo u ní nebo v její bezprostřední blízkosti a vracejí se zpět. Můžete si tak vybrat podle času, chuti i toho, co vás zajímá. Od krátkého okruhu kolem okolních fortů přes pozůstatky ozubnicové železnice až po pěší výlet do samotné Srebrné Góry, obce ležící pod pevností.
První možností je krátký okruh, který ukazuje, že pevnost Srebrna Góra není jen jeden mohutný donjon na vrcholu kopce, ale že jde o součást mnohem rozsáhlejšího a důmyslného obranného systému.
Okruh kolem pevnosti: Fort Ostróg a Fort Chochoł Mały
Pokud jste si při návštěvě Twierdzy Srebrna Góra řekli, že byste chtěli vidět něco víc než jen hlavní pevnost, nemusíte nikam popojíždět autem. V jejím bezprostředním okolí se nachází další části někdejšího pevnostního systému a k některým z nich se dá dojít po jednoduchém pěším okruhu přímo od parkoviště u pevnosti.
Jedním z těchto míst je Fort Ostróg, který leží na samostatném návrší naproti hlavní pevnosti. Jeho poloha zároveň dobře ukazuje, jak byl celý obranný systém Srebrné Góry koncipován. Hlavní pevnost nebyla izolovaným objektem, ale součástí rozsáhlého systému fortů a dalších obranných staveb rozmístěných v okolních kopcích.
Z parkoviště nahoře u Tvrze se vydáte zpět po příjezdové cestě dolů k hlavní silnici a dál po značené trase směrem k Fortu Ostróg. Jde o samostatně provozovaný objekt a vstup je zpoplatněn. Odtud pokračujete zpátky směrem k hlavnímu návrší a po jeho úbočí vlevo dál až k Fortu Chochół Mały. I zde jde o pozůstatek pevnostního systému, tentokrát ukrytý v lese. Trasa mezi jednotlivými objekty není náročná a celý okruh se nakonec vrací zpět k hlavní pevnosti, odkud jsme vyšli. V závěru trasa prochází přímo pod jejím mohutným donjonem, takže se k nejvýraznější stavbě celého areálu znovu přiblížíte z jiné perspektivy.
Základní okruh měří přibližně 5,3 km a jeho projití zabere kolem dvou hodin. Výhodou je, že začíná i končí na stejném parkovišti u pevnosti a můžete jej absolvovat v obou směrech.
Chcete si výlet prodloužit?
Pokud vám základní okruh nestačí, můžete jej ještě prodloužit směrem k Chochół Wielki. Na mapě jsou v jeho prostoru zakresleny další pozůstatky fortifikace. Na rozdíl od Fortu Ostróg nebo Fortu Chochół Mały však nejde o zachovaný a běžně prezentovaný pevnostní objekt. Pozůstatky se nacházejí v lesním terénu a jejich přístupnost nemusí být vždy jednoznačná.
Proto bych tuto část bral spíše jako možné prodloužení trasy než jako samostatný cíl. Pokud se pro něj rozhodnete a podmínky na místě dovolí pokračovat, celý okruh se podle zvolené varianty prodlouží přibližně na 8,5 km.
Je to tedy možnost pro ty, kteří si chtějí procházku kolem pevnosti ještě trochu prodloužit a podívat se i na méně známé stopy jejího obranného systému. Základní okruh ale nabízí dostatek zajímavostí sám o sobě.
Prakticky:
základní trasa má přibližně 5,3 km a počítejte asi se 2 hodinami chůze. Prodloužená varianta k Chochół Wielki má podle námi připravené trasy přibližně 8,5 km a zabere zhruba 3 hodiny. Většina trasy vede po značených cestách a lesním terénem; u prodloužení k Chochół Wielki je vhodné počítat s tím, že zakreslené pozůstatky nemusí být snadno přístupné.


mapa fortifikačního okruhu je ke stažení v aplikaci mapy.com
*
Po stopách ozubnicové železnice a jejich viaduktů
Pevnost Srebrna Góra nestojí v krajině, která by byla zajímavá pouze svou vojenskou historií. Její okolí ukrývá také pozůstatky pozoruhodného technického díla z přelomu 19. a 20. století. Je jím železnice, která se musela vypořádat s velmi prudkým horským stoupáním. Právě její pozůstatky dnes vytvářejí jeden z nejzajímavějších pěších okruhů, který zde můžete podniknout, a to opět prakticky přímo od pevnosti.
Po stopách kolejí, které musely překonat hory
Když se vydáte od pevnosti dolů k hlavní silnici a dále vpravo po hlavní směrem k Przełęcz Srebrna, začnete postupně objevovat stopy bývalé železniční trati. Nečekejte ale klasickou železnici s kolejemi a nádražími. Dnes tu po ní zůstaly především náspy, zářezy v krajině, mosty a viadukty, které čím dál více působí téměř jako součást okolního lesa.
Železniční trať spojovala Dzierżoniów se Ścinawką Średnią a její horský úsek mezi Srebrnou Górou a Woliborzem byl geograficky mimořádně náročný. Na části trati proto byla použita ozubnice, která umožňovala vlakům překonávat mnohem větší stoupání, než jaké by zvládla běžná adhezní železnice. Na úseku mezi Srebrnou Górou a Przełęcz Srebrna překonávala trať přibližně 200 metrů výškového rozdílu.
Dnes už po trati vlaky nejezdí, ale její minulost zůstala v krajině překvapivě dobře čitelná.

Okruh kolem viaduktů
Pro výlet jsme zvolili jednoduchý okruh, který začíná i končí přímo pod pevností. Trasa měří přibližně 5,7 km a její projití zabere zhruba 2 hodiny. Vede převážně po značených cestách a lesem, takže nejde o náročnou horskou túru, ale spíše o příjemnou procházku s několika zajímavými zastávkami.
Z pevnosti se vydáte směrem k Przełęcz Srebrna, odkud pokračujete po trase bývalé železnice. První výraznější připomínkou její existence je Wiszący wiadukt, který stojí v bezprostřední blízkosti hlavní silnice pod pevností. Následuje cesta lesem, kde se jednotlivé stopy někdejší železnice objevují a zase mizí v terénu.
Dalším výrazným místem je Wiadukt Żdanowski. Cihlový viadukt z roku 1901 patří k nejvýraznějším pozůstatkům celé železniční trati. Je vysoký téměř 24 metrů a po rekonstrukci je přístupný také jako vyhlídkové a sportovní místo.
Právě tady se dobře ukáže, proč byla stavba železnice v tomto terénu tak náročná. Koleje musely překonávat hluboká údolí a prudké svahy, a tak se krajina postupně zaplnila náspy, zářezy a mohutnými mostními konstrukcemi. Oba hlavní viadukty, Żdanowski a Srebrnogórski, patřily k nejnáročnějším stavbám celé trati.
Zpět k pevnosti
Od viaduktu pokračuje okruh po naučné stezce lesem a postupně se vrací zpět směrem k pevnosti. Cestou se přiblížíte i k Fortu Ostróg a nakonec se vrátíte na stejné místo, kde jste okruh začali.
A právě v tom je kouzlo tohoto výletu. Nemusíte kvůli němu nikam přejíždět autem ani hledat jiné výchozí místo. Vyjdete od pevnosti, projdete se okolní krajinou, objevíte pozůstatky neobvyklé železnice a stejný den se vrátíte zpět.
Je to tedy výlet pro chvíli, kdy chcete od pevnosti na nějakou dobu odejít, ale zároveň nechcete putovat nikam daleko.

Prakticky:
počítejte přibližně s 5,7 km a dvěma hodinami chůze. Trasa vede po značených cestách a lesních úsecích; vhodná obuv je proto určitě lepší než městské boty. Přesný průběh okruhu včetně jednotlivých bodů najdete v mapě.


mapa železničního okruhu je ke stažení v aplikaci mapy.com
*
Srebrna Góra: městečko pod pevností, stříbro a hornická minulost
Pevnost dala okolí svou nejvýraznější dominantu, ale Srebrna Góra má mnohem starší historii než samotná Tvrz. Než se nad obcí začaly v 18. století zvedat mohutné pevnostní zdi, přitahovalo toto místo pozornost kvůli tomu, co se ukrývalo dole. Pod zemí.
První písemná zmínka o názvu Silberberg pochází už z roku 1331. V dalších staletích se zde rozvíjela těžba stříbrné a olověné rudy a v roce 1536 získala Srebrna Góra městská práva. Stříbro tak nebylo jen součástí historie místa, ale dalo mu také jeho jméno: Silberberg, tedy Stříbrná Hora.
A právě tady je zajímavé spojení mezi tím, co vidíte na povrchu, a tím, co se ukrývá pod ním. V okolí Srebrné Góry se dodnes nacházejí pozůstatky někdejší hornické činnosti. Na mapách můžete narazit na označení „sztolnia“, tedy štola. Nejde přitom o moderní turistické pojmenování. Už z popisu je určitě jasné, že štoly vznikly právě v období zdejší těžby stříbrné rudy a některé z nich se dochovaly dodnes. Nejdelší má mít přibližně 500 metrů.
Neznamená to ale, že se můžete do těchto štol vydat na vlastní průzkum. Jejich konkrétní poloha už není jednoznačně známá, řada z nich má zavalené vchody, a i ty známé pozůstatky nejsou běžně přístupné turistům. Označení „sztolnia“ v mapě proto berte především jako připomínku hornické minulosti místa. Právě tato nenápadná označení jsou ale zajímavým detailem, který byste mohli, bez znalosti věci, při procházce obcí snadno přehlédnout.

Z pevnosti je do centra obce Srebrna Góra přibližně 2,1 km. Cesta vede převážně po zpevněném povrchu a částečně podél místní komunikace. Není to tedy žádná náročná túra, ale spíše pohodlná procházka, kterou můžete zařadit jako pokračování návštěvy pevnosti samotné. Tam, kam jste před chvílí hleděli z výšky, se nyní dostanete pěšky.
Samotná obec není rozsáhlá, ale její poloha a historie dávají procházce smysl. V jejím středu najdete především kostel a historickou zástavbu, zatímco nad obcí se stále připomíná mohutná pevnost. Najednou tak můžete vnímat Srebrnou Góru ve třech historických vrstvách: nejprve jako hornické místo spojené se stříbrem, později jako město pod pruskou pevností a dnes jako obec, která z obou období stále čerpá svou atmosféru.
Pokud jste si už prošli okolí pevnosti podle předchozích dvou tras, může být právě cesta do Srebrné Góry příjemným zakončením. Z pevnosti se vydáte dolů do místa, které jí předcházelo a které jí později dalo své jméno. A potom vám dojde, že příběh Srebrné Góry nekončí u pevnostních zdí. Pokračuje i v kopcích a podzemí kolem ní.
Prakticky:
Z parkoviště u pevnosti je to do centra Srebrné Góry přibližně 2,1 km jedním směrem, tedy asi 4,2 km tam a zpět. Čistá doba chůze je přibližně hodina, bez času stráveného v obci. Trasa vede po zpevněných cestách; část vede podél místní komunikace. Do Srebrné Góry se proto můžete vydat i bez zvláštního turistického vybavení.
*
„Přijeli jste sem kvůli pevnosti. Zůstaňte, protože je tu toho víc.“
a první článek si můžete přečíst na tomto odkazu
***
***



