Před několika dny jsem měl možnost osobně navštívit jedno z nejúchvatnějších míst v Alpách – průsmyk Passo dello Stelvio. Byla to návštěva, na kterou se nezapomíná. Když jsem projížděl serpentinami a otevíraly se přede mnou dechberoucí výhledy, říkal jsem si, že sem se chci ještě jednou vrátit. A hlavně – chtěl bych na toto místo pozvat i vás. Pokud hledáte zážitek, který ve vás zůstane navždy, pak je Stelvio tou správnou volbou.

Nejvýše položená silnice Itálie

Passo dello Stelvio (2 757 m n. m.), známé také jako Stilfserjoch, patří k nejatraktivnějším vysokohorským silnicím Evropy. Silnice, vybudovaná v první polovině 19. století, se vine do neuvěřitelných výšek pomocí 48 ostrých serpentin a překonává převýšení téměř 1 900 metrů. Původně měla strategický význam – spojovala Tyrolsko s Horní Itálií – ale dnes je především magnetem pro cestovatele, motorkáře i cyklisty z celého světa.

Když stojíte nahoře, obklopeni věčným sněhem a skalními masivy, cítíte se malí a zároveň povznesení. Je to místo, kde člověk jasně vidí, jak neuvěřitelná je příroda a jak odvážní museli být ti, kteří se rozhodli zde postavit cestu.

Stelvio Bike Day – den jen pro cyklisty (a tisíce z vás!)

Pokud patříte mezi milovníky dvou kol, určitě vás nadchne Stelvio Bike Day. Jednoho dne v roce je silnice na Stelvio zcela uzavřena motorové dopravě – a patří jen cyklistům a pěším. V tento den se tady vydává vzhůru 48 legendárních serpentin desetitisíce účastníků. Není to závod, ale oslava cyklistiky, přírody a sportovní vytrvalosti.

Vloni, v roce 2024, rekordních 14 455 cyklistů zdolalo průsmyk – z toho 9 340 z oblasti Alto Adige, 4 654 z Lombardie a 461 Švýcarů. I když se nejedná o závod a registrace není potřeba, atmosféra je elektrizující – desítky lidí, každý svým tempem, stoupají nahoru, a silnice je přitom dokonale tichá. Doporučuji vyrazit z Pradu (Prato allo Stelvio), kde startuje většina, a pokud se rozhodnete, můžete „tichý“ Stelvio Bike Day vychutnat naplno bez aut a motorek.

Na dohled králi Ortlesovi

Stelvio leží na úpatí téměř čtyřtisícového vrcholu Ortles (Ortler, 3 905 m n. m.), který je právem považován za krále tohoto horského masivu. Už samotná cesta k průsmyku je zážitkem – projíždíte malebným údolím Val Venosta, míjíte vesničky s kostelními věžemi a starobylými památkami, a s každou další zatáčkou cítíte, jak se přibližujete k alpskému světu, kde stále kraluje zima.

Kdo má chuť na menší dobrodružství, může se z obce Gomagoi odbočit do horské vesničky Solda (Sulden) a podniknout túru směrem k vrcholům Ortles a Gran Zebru. Výhledy odtud patří k těm, na které se nezapomíná.

Tipy pro zastávky cestou

Pokud se rozhodnete jet přes Stelvio, doporučuji zastavit i na dalších místech v okolí:

Malles Venosta (Mals) – městečko s početnými kostelními věžemi a kostelem sv. Benedikta s unikátními freskami z 9. století.

Glorenza (Glurns) – nejmenší město Jižního Tyrolska, které se může pochlubit kompletně dochovaným středověkým opevněním.

Castel Coira (Churburg) – nádherný hrad nad obcí Sluderno s bohatou historií.

Reschensee (Lago di Resia) – přehrada, ze které vyčnívá ikonická kostelní věž zatopené vesnice Graun.

Přes Švýcarsko a zpět

Pokud chcete okruh ještě více obohatit, vydejte se od Stelvia přes Umbrailpass (Giogo di Santa Maria, 2 502 m n. m.) do Švýcarska. Jen pár kilometrů odtud leží slavný benediktinský klášter Müstair, založený Karlem Velikým, který ukrývá jedinečné fresky z období karolinské renesance.

A kdo miluje přírodu, ten by si neměl nechat ujít Švýcarský národní park za průsmykem Ofenpass. Je to nejstarší národní park v Alpách, kde můžete s trochou štěstí zahlédnout kamzíky, kozorožce nebo dokonce orla skalního.

Za obcí Zernez přijíždíme do vesničky Guarda, která je jedním z nejlépe dochovaných historických sídel ve Švýcarsku. Její domy zdobí bohatá sgrafita a románské nápisy a celé místo působí jako kulisa pod třítisícovými vrcholy. Podobně malebné jsou i další vesnice Dolního Engadinu – Ftan, Sent či Ramosch, nejstarší farnost údolí.

Na závěr, za vesničkou Martina (Martinsbruck), se silnice noří do soutěsky Finstermünz a mezi kolmými stěnami se opět napojuje na cestu, po níž jsme na začátku vyjížďky stoupali vzhůru. U mostu Kajetansbrücke se tak celý okruh uzavírá.

Proč byste měli Stelvio zažít?

Protože je to cesta, kde se propojuje historie, příroda a lidská odvaha. Protože je to místo, které vás naučí pokory, ale zároveň vám dá obrovskou dávku energie. Protože při každé zatáčce cítíte, že jste součástí něčeho výjimečného – ať už jedete autem, na motorce nebo na kole.

Stelvio není jen o dosažení průsmyku ve výšce 2 757 metrů, je to také o cestě samotné: o pocitu, když se ohlédnete zpět na serpentiny, které jste zdolali, o chvílích ticha, kdy slyšíte jen vítr a zvonky pasoucích se krav, a o úžasu, když se nad vámi objeví ledovce a ostré štíty hor.

Je to zážitek, který kombinuje adrenalin s krásou, dává nahlédnout do historie a přitom vás nechává plně prožít přítomný okamžik. Stelvio vám připomene, že svět je mnohem větší než naše každodenní starosti – a že stojí za to ho objevovat.

Pokud budete mít příležitost, vydejte se sem. Passo dello Stelvio vám vezme dech – a to doslova i obrazně. A možná, stejně jako já, pocítíte touhu vrátit se sem znovu.

#Stelvio #StelvioPass #PassoDelloStelvio#Alpy #Itálie #JižníTyrolsko#Cestování #BikeDay #Cycling #Adventure