„Delfíni, vodopády, želvy i jeden nečekaný cyklon. Druhá část našeho rodinného dobrodružství na Mauriciu přináší ještě víc zážitků, krásné přírody a momentů, které jsme opravdu neplánovali.“

Východní strana ostrova byla větrnější a oceán tu byl místy lehce rozbouřený. Západ naopak slibuje bezvětří, klid a jedny z nejkrásnějších západů slunce na ostrově. Takže očekávání máme velká.

Přijíždíme do hotelu La Pirogue. Celý komplex je postavený v typickém mauricijském stylu – a musím říct, že na první pohled působí až trochu „katalogově dokonalý“. Palmová zahrada je opravdu nádherná, možná až lehce kýčovitá, ale přesně ten typ kýče, který na dovolené chcete. Mezi palmami jsou rozeseté jednotlivé bungalovy s rákosovými střechami. Z každého je to jen pár kroků k bazénu nebo rovnou na pláž. A právě od bazénu je krásný výhled na oceán, který vás okamžitě utvrdí v tom, že jste tady správně.

První den jsme strávili v hotelu. Pláž, šnorchlování, relax – to byl plán na tento den. Knížka před očima, koktejl v ruce… tak konečně trocha odpočinku.

Šnorchlování zde mělo být krásné, a také bylo – jen trochu dál od břehu. Hotel organizuje několikrát denně vyjížďky lodí na korálový útes. My jsme se nahlásili na 14. hodinu. S námi jeli dva Němci a rodinka Číňanů. Plavali jsme kousek od lodě, cca 50 m, kde byl krásný korálový útes – stovky rybek, stovky barev. Oblast se jmenuje Flic en Flac a korálový útes je zde celkem zachovaný. Můžete zde vidět např. papouščí ryby, motýlí ryby, klauny, murény a někdy i malé želvy.

Celý den byl super – pohoda, klid a užívání dovolené. Jen jeden malý zádrhel ten den měl. Někdo mi na lehátku ukradl kraťasy 😊. Myslím si, že to byla paní, co prodávala šátky. Položila si věci na lehátko, ukazovala, ukazovala… a pak je sebrala i s mými kraťasy. Tak snad se jí nosí dobře. Další den už jsme ji na pláži neviděli.

Co se mi ale líbí – nikdo vám tu nic nevnucuje, nenabízí stále dokola to stejné, jako to bývá třeba v Egyptě. Tam mojí kamarádce na lehátku vyškubali jednu stranu obočí a než se vzpamatovala, za tu druhou chtěli několik éček. Když nám to vyprávěla, málem jsem lehla smíchy. Tady nic takového opravdu nehrozí.

Casela Nature Parks 🐒🌴

Druhý den jsme vyjeli místním autobusem do zooparku Casela Nature Parks. Už samotná jízda autobusem je tady zážitkem. Typický indicko-africký bus – otevřené dveře, okna, hudba a conductor. Nikdy jsme úplně nepochopili ceny jízdného, ale vždy to bylo za pár korun. Cestou do zoo jsme měli jeden přestup. Přestup jsme sice našli, ale autobus dlouho nejel. Nakonec přijel – a tak narvaný autobus jsme snad nikdy neviděli. Už když přijel, byl úplně plný. Říkáme si – tak tam se nevejdeme… No vešli. Otevřely se zadní dveře, bez schodů. Manžel tam „naházel“ děti, sebe… a já zůstala ještě na zemi. Už jsem si myslela, že se autobus rozjede a já zůstanu na zastávce. Naštěstí jsem tam nakonec taky vyskočila a pokračovali jsme jednu zastávku dál. Takže z úplně zadní části jsme se pak museli dostat až dopředu. Lidé si klepali na čelo. Byl to opravdu místní autobus – žádní turisti, jen my.

Naštěstí jsme byli za chvilku v zoo. Dominantou parku jsou obrovské suchozemské želvy. Součástí parku je i safari. Celá návštěva byla velmi příjemná a želvy byly opravdovým zážitkem – můžete je i krmit.

Na zpáteční cestu jsme využili nabídku parku a nechali se odvézt jejich taxíkem až k hotelu. Cena byla v rámci vstupu, ale samozřejmě se sluší dát řidiči něco navíc.

Cena vstupu do parku byla cca 2 800 Kč pro celou rodinu.

Oblast Chamarel

Další celodenní výlet s naším řidičem. Tentokrát to není Kevin – ten si užívá volna – ale Bansi. Řidič na nás čekal před hotelem přesně ve stanovený čas. Dnes nás toho čeká víc, takže vyrážíme poměrně brzy.

Přijíždíme do oblasti Chamarel a první zastávku volíme u Chamarel Waterfall. Čeká nás jen krátká procházka z parkoviště. Cestou vidíme cedule s upozorněním na makaky. Bedlivě je hledáme a chceme je zahlédnout. Místní nám ale říkají, že opice jsou „přežrané“. V minulých dnech byl hinduistický svátek, který je spojený s nošením ovoce ke chrámům. Což samozřejmě láká opice – a ty ovoce kradou. Takže po takových dnech mají „odpočinek“ a leží někde schované.

Vodopád je největší na ostrově a padá z výšky přes 100 metrů. Je opravdu okouzlující a nabízí nádherné scenérie. Uděláme pár fotek a pokračujeme dál.

Dále navštěvujeme nejznámější místo této oblasti Seven Coloured Earths. Jedná se o Sedmibarevnou zemi, která je tvořena různě barevnou zvětralou lávou – takové písečné duny. Barvy vznikly různě rychlou oxidací na jíl. Opět se jedná o krátkou procházku s vyhlídkami na barevnou zemi. I v této oblasti najdete želvy.

Když popojedete ještě o kousek dál, nachází se zde Ebony Forest. Toto místo už není tolik navštěvované. Ebony Forest je organizace, která se stará o obnovu původního lesa a ochranu endemických druhů na ostrově. Je tu i krátká naučná stezka – něco jako stezka v korunách stromů.

My jsme si ale chtěli vyjít na lehčí túru. Což v tomhle teple a vlhku bylo fakt „super“. Děti byly nadšené hned, jak jsme jim to oznámili. Není nad podporu rodiny 😊.

Po vyšplhání na hřeben se tu nachází krásný okruh pro turistiku. Cestou uvidíte dvě krásné vyhlídky – Le Morne Viewpoint a Sublime Point. Můžete pokračovat i na vrchol hory Piton du Canot. Naše děti už toho ale měly dost, takže vyhlídky nám musely stačit a jdeme dolů. Ale ten výhled… ten opravdu stál za to. No řekněte sami…

Túru máme za sebou. Podle Bansiho moc lidí na turistiku nechodí. A my po túře vyhodnocujeme, že bychom se vykoupali v oceánu. Vybíráme pláž přímo pod známou horu Le Morne.

Le Morne

Monument hory působí obrovsky, ale ještě větší sílu tomuto místu dává legenda, která se traduje.

Mauricius byl od 17. století kolonií, nejdříve francouzskou později britskou. Na ostrově se ve velkém pěstovala cukrová třtina za pomoci otroků, především z Afriky a Madagaskaru.

Když bylo v roce 1835 oficiálně otroctví zrušeno, k hoře přišli vojáci, aby tuto zprávu oznámili. Bohužel si spousta otroků myslela, že je chtějí znovu zotročit, a pro svobodu raději skočili z hory dolů. Tento historický okamžik se vepsal hluboko do kulturní paměti Mauricia a místo je dnes zapsáno i na seznamu UNESCO.

Místo je krásné a má v sobě zvláštní sílu. Už od prvního pohledu na nás působilo jinak. Zpočátku jsme zvažovali i výstup na horu Le Morne, ale nakonec jsme si ho nechali na příště. Možná s dětmi, možná bez… každopádně další důvod se sem jednou vrátit.

La Vallée des Couleurs, 7 vodpadádů a Grand Bassin

Další celodenní výlet byl opět s naším Kevinem. První cíl byl vodopád Tamarin Falls – neboli také 7 vodopádů nebo 7 kaskád. Po zaparkování se nás ujal průvodce. Celkově je celý okruh na nějaké 3 hodiny a navštívíte 5 hlavních vodopádů.

My jsme chtěli dojít pouze k 1. a 2. vodopádu Tamarin, a tak jsme se pak stejnou cestou vraceli. Procházka krásná, asi bychom to dali i bez průvodce. Trasa k prvnímu a druhému vodopádu je docela dobře značená v aplikaci Mapy.com. Tak že po necelé hodince se vracíme a pokračujeme dále.

Přejíždíme do parku La Vallée des Couleurs. Je to park působící jako takový malý Mauricius – od všeho něco. Uvidíte zde barevnou zemi, vodopád, želvy, krásnou flóru a ten, kdo má rád adrenalin, si tady přijde na své – čtyřkolky, zipline a nepálský most.

My jsme zvolili jen procházku po parku, nakrmili jsme opět želvy, podívali se na vodopád… prostě pohodová procházka parkem. Párkrát nám při tom zapršelo, ale v tomto období je to docela časté a hlavně příjemné.

Grand Bassin

Tak na toto místo jsem se hrozně těšila – především já. Jedná se o posvátné hinduistické jezero. Jezero je vlastně vyhaslý sopečný kráter. Pro hinduisty je toto místo stejně posvátné jako řeka Ganga v Indii.

Místo zdobí různé sochy bohů. Ale ta nejvýraznější stojí hned u vjezdu – jedná se o 33 metrů vysokou sochu Šívy.

Tak tady bych vydržela sedět hodiny. To duchovno je tu opravdu silné. Bohužel prší a přichází bouřka. Na jednu stranu to ještě umocňuje atmosféru tohoto místa, ale děti máme v autě, takže konec meditace a jedeme zpět na hotel.

Delfíni a Krystal Rock 🐬🌊

Náš poslední výlet a z toho druhý lodní  byl za delfíny. Plavba rychločlunem, „romantické“ plavání s delfíny, nejlepší šnorchlování, oběd na pláži a známý útvar ve vodě – Krystal Rock. Taková byla nabídka tohoto výletu.

Dnes už vím, že tento výlet, především kvůli delfínům, jsme klidně mohli vynechat. Z celé této aktivity si pamatuji hlavně: „JUMP, JUMP!“ – rychle naskákat do vody, podívat se pod sebe a tam někde v hloubce byli delfíni. Když je člověk sám, tak asi dobrý. My jsme byli čtyři, respektive tři – manžel neskákal. Po skoku dětem srovnat brýle, a než jsme se vzpamatovali, už na nás zase řvali „UP, UP!“. Vylezli jsme na loď, popojeli pár metrů a znovu „JUMP“. A tak pořád dokola.

„Takový hon na delfíny, s desítkami lodí kolem, který nám upřímně trochu zkazil dojem z jinak krásného místa.“

Po chvíli jsme už raději zůstali na lodi a užívali si krásu oceánu i s delfíny v dálce. Navíc jsme už byli za korálovým útesem, kde voda není chráněná. A asi si umíte představit, co v Indickém oceánu může plavat… Ne nadarmo je na sousedním ostrově Reunion koupání na mnoha místech zakázané.

Po „nabažení“ delfíny se přesouváme na korály, kde budeme šnorchlovat. A tady to bylo krásné. Živé korály, stovky ryb – někdy až lehce děsivé 😊.

Následoval oběd na pláži a cestou jsme projeli kolem známého skalního útvaru – Krystal Rock. Oběd na pláži jsme už znali z východní části ostrova, takže nic nového. Jen tady neobcházel místní prodejce, ale rovnou tu měli stánky se suvenýry. A to bylo něco pro naši Nelu. Neubráníte se. Nelča by koupila úplně všechno 😊. Naštěstí docela brzy odcházíme a vidíme, jak přijíždí pojízdný stánek s nápoji – kokosy. Dali jsme si drink a po chvilce odjíždíme zpět na hotel.

Jistě jste si všimli, že nám jeden den chybí do našeho týdenního pobytu v druhé části dovolené. Důvodem byl blížící se cyklon, který jsme sledovali už během pobytu na východní části ostrova.

Teď se ale přibližoval nebezpečně k ostrovu. Přišla nám výstražná SMS upozorňující na zákaz vycházení. Ostrov se pomalu připravoval na zásah cyklonu. Bylo vidět, že jsou na to místní zvyklí – vše probíhalo klidně, bez chaosu. Byl vyhlášen stav, kdy se musíte zdržovat pouze v hotelu, zákaz vodních aktivit i lodních výletů. Naštěstí tento režim trval asi jen půl dne. Po obědě ho odvolali – cyklon se odklonil a už nemířil na Mauricius, ale na sousední ostrov Reunion. Ten bohužel dopadl daleko hůře.

Hlavní cyklonové období je od ledna do konce března/dubna. Neznamená to, že je ostrov zasažen každý rok, ale je dost pravděpodobné, že vám to může dovolenou narušit. Nám to naštěstí vyšlo – půl dne v hotelu se dalo zvládnout. Prakticky jsme to ani nepoznali. Koupali jsme se v bazénu a opalovali se. V hotelu probíhal standardní den jako každý jiný.

A Jak to bylo s dodem – blbounem nejapným? Tak toho jsme na ostrově nepotkali… teda když pominu sochu v hotelu 😊. Sežrali ho totiž už dávno před námi Holanďané. A byl to první druh v historii, který vyhynul vlivem přítomnosti člověka. Smutné.

A pak jsme si taky z obchodu v pivu přinesli „suvenýr“, který fakt nechcete. Ano – byli to švábi. Naštěstí je to hmyz, který se tam běžně vyskytuje. Po zavolání na recepci nám vyklidili celý bungalov a vystříkali ho. Takže malý tip – dávejte pozor, co si z místních obchodů přinesete.

A ještě jedna perlička na závěr. Už se vám někdy stalo, že jste třeba na dovolené v Chorvatsku potkali známé z Čech? To je docela běžné. Ale letět 8000 km daleko a potkat je tam taky? Přesně to se stalo nám. Bydleli v sousedním hotelu. Jeden večer jsme zašli na společný drink… 😊

A teď už zbývá jen cesta domů. Ostrov je nádherný. Myslím, že jsme ho procestovali opravdu hodně, ale něco jsme si schovali i na příště. A co ty západy slunce? 🌅Tak to byla podívaná každý den. Chodili jsme na pláž se skleničkou prosecca a užívali si tuhle část dne. Hezčí západ slunce jsem snad neviděla.

Jo – a kufry, se kterými jsme letěli, jsme raději nechali doma pár dní vymrznout v pořádném mrazu… co kdybychom si ty „zvířátka“ přivezli domů. To fakt nechcete.

A to je opravdu konec naší dovolené – a zároveň i druhá část našeho cestování po Mauriciu. Pokud jste ještě nečetli první část, určitě na ni mrkněte.

,,Pokud uvažujete o exotice s dětmi, může vám tento itinerář posloužit jako inspirace. A nebo… si tentokrát děti nechte doma a užijte si ostrov jen ve dvou 😊. Nám kombinace východní a západní části ostrova přišla jako skvělá volba. Celkem se jednalo o 14denní dovolenou s 12 nocemi na ostrově.“

Tak ať se vám ostrov líbí stejně jako nám. 🌴