Objevil jsem nový turistický projekt. A myslím, že stojí za pozornost.

Před dvěma lety bych si neuměl představit, že budu plánovat další třicetikilometrovou trasu. Dnes je to přesně naopak. Jakmile mám volný den, přemýšlím, kam vyrazit. Dlouhé treky se staly součástí mého života. Stezka Českem, Camino Primitivo, stovky kilometrů po českých i zahraničních cestách… Každá z těchto výprav mi ukázala, že pěší putování není jen o kilometrech. Je především o zážitcích, poznávání, lidech a chvílích, které člověku zůstávají v paměti.

Právě díky tomu jsem nyní objevil nový projekt, který jde podobným směrem, ale přitom nabízí úplně jiný pohled na turistiku. Jmenuje se Projdi Česko.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o další obdobu Stezky Českem. Po přečtení informací na webu jsem ale zjistil, že autoři přišli s úplně jinou myšlenkou.

https://www.projdicesko.cz/index.php

Za projektem stojí dva kamarádi – Pavel a Olda. Lidé, kteří sami mají za sebou řadu turistických pochodů, dlouhých tras i etap Stezky Českem. Jejich cílem ale nebylo vytvořit další dálkovou trasu napříč republikou. Rozhodli se nabídnout něco jiného.

Vytvořili síť 400 okružních turistických tras, které společně pokrývají prakticky celé Česko. Každá trasa propojuje ta nejzajímavější místa daného regionu a zároveň začíná i končí na stejném místě.

A právě v tom vidím největší rozdíl.

Kdo někdy šel Stezku Českem po jednotlivých etapách, dobře ví, že jednou z největších výzev nebývá samotná chůze, ale doprava. Jak se dostat na začátek etapy? Jak se večer vrátit k autu? Jak navázat další den tam, kde člověk skončil?

Projdi Česko tento problém řeší velmi jednoduše. Vyjdete z jednoho místa, projdete naplánovaný okruh a vrátíte se zpět tam, odkud jste ráno vyrazili. Auto nebo vlak na vás čekají přesně tam, kde jste je nechali.

Většina tras měří něco málo přes třicet kilometrů. Podle autorů je to vzdálenost, kterou zvládne většina turistů během jednoho dne, a přitom si mohou cestu opravdu užít. Zastavit se na oběd, posedět na vyhlídce nebo si jen v klidu vychutnat krajinu.

Líbí se mi také, že projekt není svázaný žádnými pravidly. Trasu si můžete upravit podle svých možností. Začít na jiném místě, projít jen část okruhu, vynechat některé náročnější úseky nebo si ji rozdělit do více dnů. Každý si může vytvořit vlastní variantu.

Trasy jsou navíc volně přístupné všem. Registrace není povinná. Pokud se ale zaregistrujete, můžete si zapisovat absolvované okruhy, plnit různé výzvy a sledovat, jak postupně objevujete jednotlivé kouty České republiky. Dokonce si můžete doplnit i trasy, které jste prošli už dříve.

Zaujalo mě také vysvětlení, proč vzniklo právě 400 tras. Nebyl to předem stanovený cíl. Autoři jednoduše chtěli propojit co nejvíce zajímavých míst v celé republice a nakonec jim vyšlo symbolické číslo čtyři sta.

Často dostávám otázku, jestli existuje něco podobného jako Stezka Českem. Myslím si, že odpověď zní ano i ne.

Stezka Českem je jedinečný dálkový trek. Člověk putuje z bodu A do bodu B a postupně poznává celou republiku. Projdi Česko jde jinou cestou. Nabízí jednodenní okružní výlety, které jsou ideální pro ty, kteří nemají týden nebo měsíc volna, ale přesto chtějí pravidelně vyrážet do přírody.

Nemyslím si proto, že by si oba projekty konkurovaly. Naopak. Podle mě se krásně doplňují. Jeden nabízí velké dálkové dobrodružství. Druhý umožňuje poznávat Českou republiku postupně, po jednotlivých regionech a během jednoho dne.

Přiznávám, že mě tento projekt opravdu zaujal. Ne proto, že hledám náhradu za Stezku Českem. Tu nahradit ani nejde. Zaujal mě proto, že nabízí další možnost, jak objevovat naši krásnou zemi.

A přesně o tom jsou Cesty, které mají smysl.

Nejsou jen o stovkách kilometrů. Nejsou jen o slavných poutních cestách nebo dálkových trecích. Někdy stačí jeden jediný den, dobré boty, chuť vyrazit a otevřená mysl.

Určitě si některou z tras Projdi Česko v nejbližší době projdu. A jako vždy se s vámi podělím o své vlastní zkušenosti. Protože věřím, že každý projekt je nejlepší poznat vlastními kroky.

A kdo ví… možná právě tady začíná další kapitola mých cest.

Nejde o kilometry. Jde o cesty, které mají smysl.