Pár lidí se mě už ptalo, jak mám vlastně upravenou svou škodovku na cestování. Odpověď zní prostě: „nijak složitě“. A určitě je jednodušší to uvést kompletně i s fotkami.
Takže jak vlastně vypadají úpravy na cestování u mého auta? Jak jsem zmínil v několika svých příspěvcích, pro cestování používám svou Škodu Octavia. Je to běžné české auto, nic mimořádného. Mám verzi Octavia 2 combi s benzinovým turbem. Kombinace velkého vnitřního prostoru s úsporným a spolehlivým motorem. Tedy v kategorii běžných osobních aut. Nejde o žádné SUV anebo minivan.
Výhodou mé oktávky je opravdu velkorysý vnitřní prostor. Zvláště pokud uvážíme cestování v jednom, nanejvýše ve dvou lidech. Pro lepší využití prostoru by teoreticky šly vymontovat i zadní sedačky, přiznám se, že i tato možnost mne celkem reálně napadla. Získaný prostor navíc by poté šel určitě využít například na uložení oblečení. Stačilo by dodělat konkrétní dodatkovou konstrukci přímo autu „na míru“. Obdobně, jako se dělají vestavby do dodávek. Však to všichni známe, i když třeba jen z youtube videí.

A jak tedy vypadá moje konkrétní úprava na delší cesty? Základem je auto vyčištěné od zbytečného nákladu. Opravdu není nutné v kufru vozit nepotřebné krámy anebo nářadí, co stejně nikde v terénu nevyužijete. Nevyndávám ani ty zadní sedačky, dokonce nechávám i roletku nad zavazadlovým prostorem. Důvodem je anonymizace úprav auta pro případ, že ho nechám někde zaparkované. Vše sklopím a uklidím, čímž eliminuji zájem případných pobertů. Víte, jak se to říká… Příležitost dělá zloděje. Takhle naprostou většinu věcí schovám do kufru a auto potom vypadá naprosto civilně
Na spaní a vlastně i jako součást upraveného skladovacího prostoru mám v kufru vloženou konstrukci z desek, která se dá poskládat ve stylu leporela. Po rozložení vznikne rovná spací plocha o rozměrech téměř 200×100 cm. Prostor opravdu královský. A díky své konstrukci se mi zvedne i samotný úložný prostor tam, kde je normálně kufr. Tato konstrukce je nutná z toho důvodu, že oktávka této generace nemá po sklopení zadních opěradel rovnou podlahu, ale v místě zadních sedaček je ostrý schod ve výšce asi 16 cm. A právě tato dodatečná konstrukce tuto podlahovou plochu vyrovnává pěkně „naplacato“. A pod ní takto vznikne další patro kufru, se světlou výškou zmíněných 16 cm. Z fotek je vše názornější. V tomto vzniklém prostoru vozím až 4 bedničky pro uložení všeho možného, co na cestě budu využívat. Využívám eurobedničky dvou velikostí, 600×400 a 600×800 o výšce 120 mm. Vejdou se mi tam naprosto v pohodě a ještě jsou mezi nimi mezery pro uložení jiných věcí, včetně skládacího křesílka. Podotýkám, že rakev na střeše jsem prozatím nikdy nepotřeboval, vždy se mi všechno do auta vešlo. A to i pro cestu na Nordkapp, což byl prozatím jediný letní trip, kdy byla v proviantu přibalena i zimní péřová bunda. Nakonec i těch ostatních „nezbytných krámů“ bylo tehdy docela dost 😉.

Matraci na spaní používám nafukovací. Jednak mi přijde pohodlná a také ji můžu kdykoliv vypustit, čímž nezabírá skoro žádné místo. Jako nevýhodu lze zmínit možnost jejího proděravění a nutnost opravy. Což se mi stalo při poslední cestě do Švédska. Tam jsem ale nějak podvědomě tuto možnost vycítil ještě před odjezdem a vzal si s sebou jednu další. Taky nafukovací, jen ne tak vysokou. Originální škodováckou z katalogu, koupenou v e-shopu na internetu. Popravdě jsem si ji vzal na vyzkoušení. Že se z toho stane trvalá výměna, to byla spíše náhoda. Na spaní mám dekový péřový spacák – rád si ho rozepnu a používám právě jen jako deku. V mumii se totiž nevyspím.

Do kufru se mi v pohodě vejde i rozkládací kempinkový stoleček. Používám hliníkový od firmy Coleman, který ve složeném stavu vypadá jako malý kufřík. Stejně tak mám v kufru i plynový vařič. Také v kufříku. Oba kusy mám nastojato po stranách spací plochy, kde krásně zaplní vzniklou mezeru mezi vloženou deskou na spaní a bočními odkládacími prostory, kde je od výroby nářadí anebo lékárnička. Pokud s sebou potřebuji vézt kanystr s vodou, ten mám uložený na podlaze za řidičovou sedačkou. Za sedačku spolujezdce si dávám boty. Jak ty rezervní, tak i ty běžné, když jdu spát.

Před poslední cestou jsem si na zadní boční okna nalepil tmavou folii. Ne tu plnou, ale perforovanou. Je to taková jemná siťka, která dostatečně zastíní, jen nevypadám jako mafián z devadesátek.
Mezi předními sedačkami mám připevněnou síťku, takovou kapsu. Vždy je do ní co uložit. Většinou láhev vody. Dosáhnu na ní jak při jízdě, tak i v noci.
Při spaní je důležité větrat. Nejen kvůli vyprodukovaným plynům, ale hlavně kvůli čerstvému vzduchu obecně. Řešením je mírně stažené okénko zadních bočních dveří. A aby mi tam nepršelo, k tomu mám klasické plexisklové nefuky na horní hraně okna. Jednoduché a funkční. V mém autě jsou na zadních dveřích klasické manuální kliky alias švihadla, žádná elektrika. Uvádím to z důvodu, že si nejsem jistý chováním elektrického ovládání oken při uzamčení auta včetně aktivace imobilizéru. Jestli by se pootevřená okénka sama nazatáhla..? Dřív jsem měl i VW Golf (stejný koncern i logika elektroinstalace) a u něj se okénka po nějaké době sama zatahovala. Dobrý bezpečnostní prvek, jen v případě spaní v autě trochu nepraktický. Toto ale uvádím spíše teoreticky, nemám to v praxi vyzkoušené.
Občas slyším i otázku, jestli vozím markýzu? Takhle, klasickou markýzu nevozím, takovou asi ani nevyrábějí. Mám velmi funkční ekvivalent. Plachtu/tarp z Decathlonu, který se dá použít i tímto způsobem. Dlouho jsem řešil jeho připevnění ke střeše auta, na druhé straně se připevňuje přes hliníkové tyčky a šňůrky do země – obdoba stanu. Nejprve jsem zkoušel to „nějak“ připevnit k hagusům. Což fungovalo taky spíše „nějak“. Nakonec jsem na jednom čínském portálu našel šikovné přísavky na střechu s oky. Takže vytuněná je už i tato oblast.

Za zmínku ještě stojí elektrovýbava. Ne, nemám na střeše soláry, ani jinou vychytávku na zvýšení elektrické soběstačnosti. Tím i odpadá vše kolem… Co ale vozím, to je powerstation. Taková velká powerbanka. Jen o podstatně vyšší kapacitě a výkonu. Zároveň má i zásuvku na 230 V, kdyby bylo potřeba. Tento powerstation mám zejména kvůli dronu a jeho dobíjení v terénu. Samotný powerstation se dá dobíjet několika způsoby: ze sítě 230 V, z externího zdroje jako je například solární panel, a ještě klasicky ze sítě auta, přes normální CF zásuvku (cigaretový konektor, zapalovač) během jízdy. Mám model od Jackery, ten nejmenší. Jackery 240.

Mezi další dotazy patří, jakou vozím ledničku a kde ji v autě mám? Tady je to jednoduché. Ledničku nevozím a nemám jí. Delší cesty jezdím totiž většinou na sever Evropy, kde vedra nebývají ani v červenci. Jídlo, co si s sebou vozím, ledničku ani chlazení nevyžaduje. Jsou to hotovky určené jen k ohřátí. Vodu piju i vlažnou a pokud mám chuť na jakýkoliv chlazený nápoj, zajdu si v klidu do nejbližšího kulturního zařízení, kde mi ho i náležitě ošetřený přinesou. Rozhodně nemám potřebu „vozit dříví do lesa“ a chlazenými nápoji české provenience zaplňovat už tak skromný prostor v interiéru. Samozřejmě některé potraviny kupuji i v místech pobytu. Nikdy to ale není nic, co vyžaduje chlazení (vajíčka, čerstvé maso na steaky, apod…). Pokud už bych se rozhodl například grilovat, koupím vše potřebné v den realizace a opět žádnou ledničku neřeším. Nicméně, pokud bych ledničku vozil, její umístění by bylo odvislé od její velikosti a způsobu chlazení. Ideální místo je v „nohách“ spolujezdce. To pro případ, že jedu sám.
To je asi vše, víc toho opravdu nevozím. Důležité je sbalit se chytře, nebrat nepotřebné krámy (vždycky se nějaké najdou) a praktikovat pravidlo: Co jsem zapomněl, to nepotřebuji…
Tato výbava mi spolehlivě slouží při občasných vyjížďkách ven už několik let. Jak na kratší výlety na pár dnů, tak i na expedice typu Nordkapp, která trvala 3 týdny. Neznám přesné číslo, ale několik desítek nocí už jsem v této konfiguraci v autě přespal. Mimo nasoukání se do spací polohy (je to divné jen napoprvé 😉, musí se tam lézt bočními dveřmi) nikdy nebyl jediný problém. A spánek byl vždy prvotřídní.
Samozřejmě plnohodnotný campervan to není. Ale to se od takového auta ani nedá očekávat. Zjednodušeně řečeno je to takové „áčko“ na kolech. Které slouží a velmi dobře funguje. Bezpečné, pohodlné, mobilní.
Pokud jsem tímto článkem někoho inspiroval, jsem rád. Uvedenou spací konstrukci mi dělal jeden velmi zručný kutil a prodejce v jedné osobě, působící nedaleko Hradce Králové.
Takže jak je vidět, vždy existuje schůdné a prakticky realizovatelné řešení na spaní v autě. V podobné úpravě jsem viděl i menší auta, například VW Up, což je koncernový brácha naší Škody Citygo. Anebo Fiat 500. Oba případy jsou už trošku extrémnější variantou, uznávám… Ale jde to a majitelé byli určitě spokojení.
Díky za inspiraci. Je to opravdu jednoduchá úprava. Mám teda Hyundaie, ale bude to podobné. Možná se ozvu pro konkrétní radu.
Není problém, nějakou radu bych určitě ještě dokázal zrealizovat…